aaayacht - aqua, adrenalin, adventure

Čeština
English
Slovenčina

Základní informace

Chorvatsko

 

Oficiální název:

Chorvatská republika

Rozloha:

56 542 km2

Rozloha teritoriálního moře:

31 067 km2

Obyvatelstvo:

4 784 656

Hustota zalidnění:

84 lidí na km2

Hlavní město:

Zábřeh

Politický systém:

Republika

Měna:

1 kuna = 100 lip

Jazyk:

Chorvatština

Náboženství:

77% římští katolíci, 11% pravoslavní, 12% muslimové

Podnebí:

Mírné kontinentální na severu s dešti po celý rok, středomořské na jihu se suchými léty, průměrná teplota v Záhřebu od 0oC v lednu do 22oC v červenci

Nejvyšší hora:

Triglav (1913 m n. m.)

Nejdelší řeka:

Sáva (940 km – v zemi 610 km)


Chorvatsko se nachází v jižní části Balkánského poloostrova. Jeho břehy jsou omývány Jadranským mořem. Hraničí se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, při mořské hranici s Itálií, Slovinskem a Černou Horou. Dalmácií je označována část Jadranského pobřeží, táhnoucí se v délce 1000 km od ostrova Pag k městu Dubrovníku. Chorvatsko patří mezi turisticky nejpopulárnější země. Je proslulé křišťálově čistým mořem a nekonečnými zákoutími plnými zeleně. Pobřeží je lemováno více než 1200 ostrovy. Charakteristické jsou romantické zálivy s oblázkovými plážemi, malebná architektura, piniové a borovicové háje a dobrosrdečné, pohostinné obyvatelstvo. Počet ostrovů, ostrůvků, hřebenů a útesů: 1185; největší ostrovy Krk a Cres; 67 ostrovů je  osídlených.

Obyvatelstvo

Chorvatsko má 4,8 miliónů obyvatel, z toho Chorvati představují 78 %.

Veliký počet Chorvatů žije mimo Chorvatskou republiku v důsledku neustálé emigrace   od19. stol. do současné doby. Důvody k emigraci byly vždy především sociální, případně politické. Předpokládá se, že jen v západní Evropě žije asi milión Chorvatů, mimo Evropu žijí podle odhadů 3 milióny Chorvatů (včetně potomků).

Na území Chorvatské republiky žijí dále tyto menšiny: Srbové (nejpočetnější), Bosňáci, Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři.

Republika je rozdělena do 21 krajů neboli žup (županija). Úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou.

Hlavní město

Hlavním a největším městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb) s 779 tis. Obyvatel. Záhřeb je hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země, je národním symbolem státu.

Státní zřízení a státní symboly

Chorvatská republika je moderní demokratický stát s ústavou z prosince 1990. Svou státoprávní tradici odvozuje od středověkého chorvatského knížectví a království (9. - 12. stol.).

Státní svrchovanost symbolizuje státní znak, státní vlajka a státní hymna. Státní znak tvoří štít se šachovnicí 25 bílých a červených polí; ve stylizované koruně nad ní je pět malých štítů s historickými erby: se starým chorvatským erbem, erbem Dubrovnické republiky, Dalmácie, Istrie a Slavonie.

Státní vlajku tvoří tři vodorovné pruhy - červený, bílý a modrý, uprostřed vlajky je chorvatský státní znak. Červeno-bílo-modré pruhy jsou dědictvím revoluce roku 1848.

Státní hymna je Lijepa naša domovino (Krásná naše vlasti). Její text napsal básník A. Mihanović, zhudebněna byla v r. 1846 pravděpodobně J. Runjaninem. Status hymny sice získala až v r. 1974, ale již od svého vzniku byla celonárodním chorvatským symbolem.

Chorvati často místo slova hymna používají citově zabarvená první dvě slova hymny, tedy Lijepa naša.

Chorvatské státní svátky

Státem uznané svátky jsou v Chorvatsku tyto dny:

  • l. leden - Nový rok
  • Velikonoční neděle a pondělí (pohyblivé)
  • l. květen - Svátek práce
  • Boží tělo (pohyblivý)
  • 30. květen - Den Chorvatského sněmu (pracovní den)
  • 22. červen - Den boje proti fašismu
  • 25.červen - Den státnosti Republiky Chorvatsko
  • 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti
  • 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie
  • 8. říjen - Den nezávislosti (pracovní den)
  • 1. listopad - Všech svatých - Památka zesnulých
  • 25. a 26. prosinec - vánoční svátky

Pouze pro pravoslavné občany je svátečním dnem, a tedy i dnem pracovního klidu, 7. leden, pouze pro muslimské věřící je pohyblivý svátek bajrám v polovině března a pouze pro židovské věřící rovněž pohyblivý svátek Jom Kippur a Roš hašana v září.

Kromě těchto svátků se slaví a jsou dnem pracovního klidu některé další místní památné dny, jako např. v Dubrovníku svátek dubrovnického patrona sv. Blažeje (Sveti Vlaho)2. února. 

Doklady, clo, předpisy

Cestovní doklady

Turisté potřebují platný cestovní pas, děti do 16 let musí mít buď vlastní pas nebo musí být zapsány v pasech rodičů. Chorvatské orgány požadují, aby platnost cestovního dokladu byla minimálně na dobu pobytu na území Chorvatska.

Od 1.6.2004 mohou čeští občané cestovat do Chorvatska i na občanský průkaz, ale Ministerstvo zahraničních věcí ČR v této věci upozorňuje: "Vzhledem k tomu, že Chorvatsko umožňuje vstup na své území i na základě předložení občanského průkazu občana ČR, lze jako cestovní doklad k cestování do Chorvatska fakticky použít i občanský průkaz ČR. S ohledem na skutečnost, že jde o jednostranné opatření jiného státu, nemůže Česká republika nést odpovědnost za aplikaci tohoto jednostranného opatření, popřípadě za komplikace, které by mohly vzniknout při vstupu nebo pobytu na území tohoto státu. MZV ČR proto nadále doporučuje při cestách do Chorvatska použít platný cestovní pas ČR."

"V případě tranzitu přes území členských zemí Evropské unie je třeba brát v úvahu skutečnost, že od 1. ledna 2006 nabyla účinnosti novela zákona o cestovních dokladech (publikovaná pod č. 559/2004 Sb.), podle které lze k opuštění území České republiky k cestě do států Evropské unie jako cestovní doklad použít občanské průkazy se strojově čitelnými údaji, pokud nemají vyznačenou část (t.j. bez odstřiženého rohu), a nikoli občanské průkazy starších typů. Občanský průkaz je cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. Ministerstvo vnitra doporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem, byl vybaven svým vlastním cestovním dokladem, i když je zapsán v občanském průkaze rodiče." (MZV ČR)

Řízení auta Při cestě autem je zapotřebí mít řidičský průkaz, doklady k vozidlu a dále zelenou kartu. Vízum není zapotřebí.

Rychlostní limity: V obci do 50 km/h, mimo obec 80 km/h, na dálnicích 130 km/h.

Povolené množství alkoholu v krvi - nově 0,0 promile. Policie může zadržet cizinci pas po 48 hodin nebo dokud nezaplatí pokutu, nebo do rozhodnutí soudu. Pokud cizinec spáchá dopravní přestupek, pro který mu může být zadržen ŘP, je mu to zapsáno do ŘP vč. časového období, po které nesmí v Chorvatsku řídit motorové vozidlo. Řidičům, kteří měli pozitivní test na alkohol v krvi, je zadržen ŘP. Pokud řidič přesto pokračuje v jízdě, může mu být zabaveno vozidlo.

Celní a devizové předpisy

Bez cla se vyváží a dováží 200 ks cigaret, 50 doutníků, 1 litr lihovin, 1 litr vína, 3 litry piva,   3 kilogramy kávy na osobu. Cennější profesionální vybavení (fotoaparáty, videokamery, sportovní vybavení atd.) je nutno ústně deklarovat. Vrácení DPH platí pro cizince při nákupu zboží v hodnotě vyšší než 500 kun s potvrzením na formuláři Tax-cheque při výjezduze země.

Jaderské moře

Jadran leží mezi Balkánským a Apeninským poloostrovem a má plochu téměř 140 tis. km2. Část, která patří Chorvatsku je jeho východním pobřežím, které se táhne od Privlaky na jihu až po mys Savudrija na západě, včetně všech ostrovů. Je to jedinečné místo v Evropě pro plavby motorovými a závodními čluny a také jachtami. Chorvatsko je právem nazýváno zemí ostrovů, jelikož jich má kolem pobřeží více než tisíc a každý z nich je jiný. První výlet na pobřeží Jadranu a jeho ostrovy je cestou do neznáma a každý další výlet je návštěvou rodinné krásy této země, pokaždé jiné a beroucí dech.

Hloubka
V oblasti Istrie je Jadran nejvíce mělký, kde hloubka většinou nepřekračuje 50 m. Od Puly     se mořské dno mírně prohlubuje a vytváří dlouhou úžlabinu - Jabucka kotlina, která se táhne    od Zirje směrem k Itálii. Největší hloubka je zde asi 240 m. Od Jabucké kotliny se dno zvedá k útesům Palgruza, kde dosahuje hloubky 130 m. Směrem na jih mořské dno strmě klesá směrem k Južnojadraska dolina, kde je nejhlubší změřená hloubka kolem 1300 m.

Příliv a odliv Na Jadranu není příliš velký rozdíl mezi hladinou při přílivu a odlivu. V jižní části je rozdíl kolem 40 cm a v severní hlavně v Istrii kolem jednoho metru. V úzkých kanálech nebo zátokách může příliv mohutně narůstat díky větru Jugo vanoucímu od moře. Tento jev je charakteristický pro široké a hluboké zálivy na jižním Jadranu.


Mořské proudy Mořské proudy vznikají v důsledku větru, rozdílu tlaku, teploty a slanosti mořské vody.       Dle jejich směru rozlišujeme horizontální a vertikální. Objevují se i spodní proudy, které jsou výsledkem pohybu mořské vody z teplejších oblastí do studených, v průběhu kterých  se hladina ochlazuje a klesá k mořskému dnu. Mořské proudy na Jadranu jsou však jen slabě pozorovatelné, jejich rychlost kolísá v závislosti na oblastech, ale také na ročním období. Průměrná rychlost proudů je kolem půl uzlu, ale mohou dosahovat i čtyřech uzlů.

Slanost moře Slanost moře je určována celkovým obsahem soli na kilogram mořské vody. Průměrná slanost jadranu je 38,3 gramu soli na kilogram. V severní části Jadranu je slanost nepatrně menší díky přítokům sladké vody.

Teplota moře Na Jadranu dochází k velkým výkyvům teploty mořské hladiny. Průměrná roční teplota je 11°C. V zimním období však klesá až k 7°C a občas i níže. Na jaře se moře otepluje a průměrná teplota stoupá k 18°C. V létě průměrná teplota dosahuje od 22 do 25°C a v jižní části a na Istrii dokonce i 27°C. Nejteplejší je moře v srpnu. V Jaderském moři jsou velmi dobře rozeznatelné teplotní vrstvy, a to zejména v létě. První teplotní vrstva je do hloubky 3-5 metrů pod hladinou. Další kolem 12 metrů a další kolem 18 metrů. V hloubce větší než 30 metrů je většinou konstantní teplota po celý rok

Čistota a ekologie Jandran patří k nejčistším regionům z oblasti Středozemního moře. Kvalita vody je pravidelně kontrolována a celé pobřeží (až na malé výjimky) vyhovuje požadavkům na čistotu vody pro koupání. Přetrvávajícím problémem je však v mnoha letoviscích vyústění kanalizace přímo do moře, což může způsobit znečištění. Tento problém je však urychleně řešen výstavbou čističek odpadních vod, což je v současné době jedna z hlavních priorit. 

Vítr

Bóra - nejznámějším větrem na Jadranu je bóra, která vyniká svou silou. Tento chladný vítr dosahující síly orkánu vane z pevniny směrem na moře kde naráží na teplý vzduch. Pokud se dostane na volné moře, kde mu nepřekážejí ostrovy dokáže vytvořít vlny vysoké až 3 metry, které mohou často měnit svůj směr a jsou o to nebezpečnější. Další nebezpečí bóry je v tom, že přichází nečekaně a jejímu příchodu nic nenasvědčuje. Častěji se bóra vyskytuje na severu a hlavně v zimním období, kdy může trvat i několik dnů. V létě bývá slabší a trvá mnohdy jen několik hodin


Jugo je dalším nebezpečným větrem, který vane podél pobřeží Jadranu od jihu. Přináší mraky, déšť a někdy i písečné mraky z Afriky. V létě trvá jugo pouze několik dnů, v zimě i týdnů. Jugo vytváří široké a vysoké vlny, které dosahují někdy i čtyř metrů. Hlavně na severu chorvatského pobřeží způsobuje značné vlnobití a vodní kapky z vln se díky větru dostávají i daleko od břehu a prokysličují, zvlhčují a jodizují vzduch, což je velice prospěšné pro lidské zdraví.


Mistral - tento vítr mají v oblibě zejména jachtaři. Přináší totiž dobré počasí a vane od severozápadu. Tento vítr nezvedá vlny a často fouká v pravidelných denních intervalech i několik dnů za sebou. Tento vítr se většinou nevyskytuje v zimních měsících a více se projevuje v jižní části jadranu. 

Turistické cíle

Istrie Největší chorvatský poloostrov a nejrozvinutější turistický region

Kvarner Region je neobyčejně bohatý flórou a faunou, kontinuálně se investuje do ekologie, má bohaté kulturně-historické dědictví a turisticky je jedním z nejstarších a nejrozvitějších.

Zadarský region Zadarský region se nazývá branou národních parků, protože jeho jedinečná zeměpisná poloha doslova otevírá pět národních parků, které se mohou navštívit v jednodenních výletech ....

Šibenický region Šibenický region s městem Šibenikem, nejchráněnějším přírodním přístavem na Jadranu a se dvěma národními parky v bezprostřední blízkosti...

Splitský region Splitský Region  je pravou střední Dalmácií s kulturně historickým dědictvím, starým 1700 roků

Dubrovnický region Dubrovnický Region s Dubrovníkem „perlou Jadranu“, druhým nejkrásnějším městem na světě (protože prvním již je vaše rodné město), na samém jihu chorvatského pobřeží Jadranu.

Střední Chorvatsko

Zvláštní pozornost si zaslouží Lonjsko polje, přírodní park o rozloze 506 km2 bažinatých plání a dubových lesů. Je to chráněné přirozené prostředí  mnoha ohrožených druhů rostlin a zvířat: čápů, volavek, orlů běloocasých, vyder, jezevců a divokých koček. Unikátní kůň posavac je chován v okolních vesnicích s osobitými dřevěnými stavbami. Organizují se výlety autobusem a lodí do Trebeže, Čeperlinu, Kostrnji, etnografické vesnice Krapje a světově proslulého Čigoče. Lidová architektura a kostely rozhodně stojí za pozornost.

Záhřeb Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska. Leží na řece Sávě a od moře je vzdálen 170 km spojen moderními dálnicemi.

Slavonie a Barana Rovinatý kraj východního Chorvatska, ohraničený řekami Dravou, Dunajem, Sávou a Ilovem.

tel: 568 823 955

gsm: 604 234 416

e-mail: info@aaayacht.cz

Copyright 2011 | Všechna práva rezervována |